When I came back from holidays, I didn’t feel much better. I decided to explore how the healthcare works here in Norway. I went to my “fastlege” (something like a GP). You are given one in accordance to your address. (But you are allowed to change the doctor once in a certain period of time).
It took me 30 minutes to get to the “legesenter” (clinic). There I was told to book an appointment with doctor. So I travelled back home, exhausted, but at least with the term of appointment for the same day. When I arrived there for the second time, the doctor seemed to be nice. However, the only physical contact with him was while shaking my hand. (I would expect some more-detailed examining, checking my throat at least…nothing of it happened). He wrote a “sykmelding” (sick leave), I payed 140NOK and we said goodbye. Different country – different healthcare.
Since I didn’t get any better, I had to go there again. This time joined by G. - big (not only language) support. The doctor told me we could speak English if I wanted. I wanted. He really did some examining, called some specialist for advice, they took blood tests, found something, checked more... I payed 180NOK but this time it was followed by good feeling that they care.
TESTUJU, JAK FUNGUJE ZDRAVOTNÍ PÉČE V NORSKU
Po návratu z dovolené jsem se necítila o moc líp, a tak mě čekala návštěva u doktora. V Norsku mají tzv. "fastlege"- něco jako náš praktický lékař. Ten tady funguje opravdu jako "filtr" pacientů. Ke specialistovi se člověk nedostane jinak než přes něj, navíc tenhle doktor se snaží řešit většinu nemocí sám, a to třeba i vysoký tlak. Objednací lhůty, pokud nemáte vyloženě akutní problém, jsou minimálně 2 týdny... (i s akutním problémem se musí člověk nejdřív objednat). Tohoto praktika vám přidělí pojišťovna na základě vašeho bydliště.
Kodrcala jsem se 30 minut autobusem, abych zjistila, že si musím domluvit termín schůzky. Naštěstí jsem ho dostala ještě tentýž den. Když jsem se tam doploužila podruhé, jediný fyzický kontakt lékař-pacient proběhl, když mi pan doktor během představování podal ruku. Čekala bych, že se mi alespoň podívá do krku, když už mám tu angínu. Nic. Napsal mi nemocenskou (je tušim 100% hrazená zaměstnavatelem nebo státem), já zaplatila 450Kč a rozloučili jsme se.
Jelikož mi bylo mizerně, musela jsem tam znovu. Doktor byl fajn a nabídl mi, že se můžeme bavit anglicky. Tentokrát mě důkladně vyšetřil, zavolal specialistovi, se kterým potřeboval něco zkonzultovat, nechal mi udělat krevní testy. CRP jsem věděla do 5 minut. Nelíbilo se mu, tak mi vzal další vzorky. Zaplatila jsem 600Kč, tentokrát však s pocitem, že mě tu nenechají na holičkách.
No comments:
Post a Comment