Jelikož je tu tma a svatá Lucie noci upije
(kéž by), mají Norové tuto patronku moc rádi. Rok co rok ji 13.prosince oslavují.
(btw. svátek svaté Lucie býval kdysi 23.prosince na zimní slunovrat, ale přechodem na gregoriánský kalendář se to takhle blbě posunulo). Je to zajímavá tradice, o které vám musím napsat. Slavili jsme ji ve školce tzv. Luciiným průvodem
("luciatoget"). Ten se koná obvykle ráno, ještě za tmy. Mezi dívkami se zvolí jedna, co reprezentuje Lucii. Oblečená celá do bílého, s červenou stuhou kolem pasu a se svítící korunou na hlavě, hrdě kráčí v čele průvodu.
(Oblečení má symbolický charakter. Svatá Lucie měla kdysi nejdřív zemřít upálením, ale plameny se jí vyhnuly - to jsou ty svíčky, bílá barva oděvu jako symbol světla a čistoty. Když oheň nezabral, sťali jí hlavu. Proto ta červená páska.) Doprovázejí ji malí, podobně oblečení, človíčkové, kteří drží v ruce svíčku. Všichni za pochodu zpívají
píseň svaté Lucie. Má to svoji kouzelnou atmosféru :-)
(mrkněte na odkaz). Když průvod skončí, koná se malá oslava. Jedí se Lucekatter (sladké pečivo z kynutého těsta) a popíjí gløgg (něco jako náš svařák). My k tomu měli ještě ve školce snídani pro rodiče i děti (fellesfrukost). Spousta dobrého jídla, co kdo přinesl...
 |
| Luciatoget |
 |
| Lucekatter |
 |
| Gløgg |
No comments:
Post a Comment