KARNEVAL

Únor je čas karnevalů. A nejen toho známého, benátského. Po jeho vzoru se totiž konají karnevaly i v Norsku. Lidé s maskami přes obličej, v krásných šatech se potkají na plese, tančí (Norové teda spíš sedí a pijí). 

My měli ve školce taky jeden takový karneval s převleky. A vyšel zrovna na moje narozeniny. Byl to boží den a snad nejvtipnější oslava narozenin, co jsem kdy zažila. 

Předem jsme se dohodly s kolegyní, za co půjdeme. Kostým jsem měla jet nakoupit do jakéhosi obchodu s hračkami. Vstoupila jsem do obrovské budovy obchodního centra, domnívajíc se, že tady někde najdu obchůdek a v něm kostýmy. Spadla mi čelist. Ona monstrózní budova bylo jedno obrovské hračkářství. Kostýmů tu měli nepřeberné množství... (Norové si na ně potrpí a do kostýmů se oblékají, jakmile se naskytne příležitost. A že jich je dost.) Když jsem se vzpamatovala z šoku, vydala jsem se pro převlek. Trochu jako hledat jehlu v kupce sena :-D. 

Byl to upnutý celotělový trikot červené barvy. Já i M. jsme se do něj druhý den navlékly a šly jsme za "Valentýna", když byl ten svátek zamilovaných. Blbly jsme, objímaly se a vytvářely kreace v podobě srdíček. Děti byly statečné a překvapilo mě, že neutekly, když jsme se před nimi poprvé objevily. (Já, být dítě, bych se nás lekla). 

Dětem to moc slušelo. Spousta princezen, víl, pirátů, zvířátek, Kapitánů Sabeltanů a dalších nádherných převleků. Přehlídka kostýmů byla kouzelná, společná pro větší i ty nejmenší batolata. Všichni špunti se vrtěli do rytmu na písničky. Pak jsme měli sváteční Tacos a dokonce jedni rodiče, co pocházejí z Pákistánu, nám uvařili své tradiční jídlo. 

Já a M. v pauzové místnosti 

TADY je link na ten obchod, kdyby jste se chtěl někdo pokochat