NORWEGIAN NATIONAL DAY - 17. MAI

17.květen je asi nejvýznamnější svátek Norska. Je to den, kdy v roce 1814 vznikla norská ústava. Norové jsou na svoji zemi hrdí a milují ji. To zpívají už i ve své hymně... "Ja, vi elsker dette landet"...Ano, milujeme tuto zemi. 

Ve školce jsme měli už dva týdny předem stanovené téma. Norsko bude mít narozeniny. Vyráběli jsme vlajky, děti se učily zpívat hymnu a témata směřovala celkově tak nějak k vlastenectví.

Ráno ve sváteční den Norové vyvěsí vlajku. Před domem nebo alespoň na balkóně, takže všude je červeno-modro-bílo. Slavnostně se ustrojí. Většina žen do krásných krojů a chlapi buď taky do kroje a nebo nosí oblek a kravatu. Ta sváteční atmosféra je nakažlivá. 

Bunad - norské kroje

Je to svátek věnovaný dětem. V centru měst (v Oslu na Carl Johans Gate) se konají průvody jednotlivých škol spolu se školními kapelami. Hrají se a zpívají národní písně. Je to také konec "russetid", kdy se russ naposledy ukáží ve svých kalhotách jako průvod "russetoget". Všude jsou davy lidí s norskou vlaječkou. Na balkóně královského paláce stojí celá královská rodina a tři hodiny vydrží mávat na procházející davy. 

Královská rodina - královský palác - 17.květen  

Ti, co ještě nemají děti a nechodí do školy, se do davů nehrnou. Většinou se sejdou jako menší skupinka u někoho doma na "snídani". Povídají si, zpívají, jedí a popíjejí. Snídaně trvá až do večera a pak se pokračuje do nějakého z podniků v centru. To už tam není tolik přelidněno a děti, co předtím pochodovaly, spí.

Průvod a davy na Carl Johans Gate

Já jsem byla na otočku v centu, abych viděla ten humbuk. Chvilka bohatě stačila. I když těch nádherných krojů jsem se nemohla nabažit. Byly jich snad tisíce, a každý jiný. Buď se dědí z generace na generaci (Heidi ho zdědila tuším po babičce) nebo se dají za tučnou sumu koupit. Zbytek odpoledne jsem strávila u Kjetilova kamaráda s prima partou lidí. Ještě bych mohla napsat, že 17.květnu patří zmrzlina a grilovaný párek...bez toho to prý není správný nasjonaldag.